Sešel se opět rok s rokem a na Slovensku nadešel čas tradičního setkání majitelů aerovek. Tentokrát v lázeňském městečku Trenčianské Teplice. Setkání historicky navazovalo na "Sjezd majitelů vozů Aero", který se konal před 70 lety ve dnech 5. - 6. července 1936. Je až s podivem, když ve 22 hodin zazvoní telefon, a ve 22.50 už sedíte ve vlaku a ráno v 8 hodin stanete před hotelem Slovakia, kde se setkání konalo. A konalo se opět ve velmi přátelské a pohodové atmosféře, na kterou jsme už od organizátorů slovenského Aero klubu zvyklí. I když v Čechách pršelo jako z konve, Slovensko nás uvítalo slunečným počasím. Do sobotního rána vítaly návštěvníky lázní desítky cinkajících startérů malých aerovek, ale i obláčky kouře z výfuků větších třicítek a padesátek. A nechyběly ani modely sportovnějšího vzezření. Po výstavě automobilů na lázeňském korzu před hotelem Pax začala první etapa vedoucí do Trenčína, kde nás čekala prohlídka městské věže a samozřejmě jsme nemohli vynechat i návštěvu tamního hradu. Dále pokračovaly všechny aerovky krásnou krajinou slovenských hor i údolí po trase Skalka nad Váhom, Lednické Rovné, Ilava, Čičmany, Nová Dubnica a Trenčianské Teplice. Ve večerních hodinách bylo připravené vyhlášení vítězů se slavnostní večeří. A hodnocení? Opět, jako již tradičně na nejvyšší úrovni. Perfektně uspořádaná akce, která snad neměla slabé místo. Od organizace jízdy, přes ubytování po celkovým dojmem. Opět jednička s hvězdičkou. Co je určitě pro pořádající Slovenský klub Aero velmi dobrou vizitkou? Přece stále rok od roku zvyšující se účast českých posádek, kterým podobná akce v Čechách určitě chybí. Je i velkou výhodou, že organizátoři pořádají tato setkání relativně blízko česko-slovenských hranic, čímž posádkám českých aerovek ulehčují přesuny po vlastní ose. Poděkování si zaslouží nejen pořadatelé, ale všichni, kteří se setkání zúčastnili a nádhernou atmosféru pomáhali vytvořit. Osobně bychom chtěli poděkovat pánům MUDr. Rudolfu Rebrymu, Paľu Arpaiovi, Jozefu Janišovi a dalším za obětavou starost, kterou nás po celou dobu setkání obklopovali. Loučení bylo smutné, ale s nadějí, že příští rok zase "na shledanou" na Slovensku, v aerovkářském ráji...